Lyžování ve formacích

Možná jste už někdy zahlédli na kopci skupinku trénující pohromadě jízdu ve formacích nebo jste se sami podobného tréninku zúčastnili, popřípadě rovnou v synchronním lyžování týmů závodili na nějaké soutěži, mistrovství učitelů lyžování apod. Pojďme společně blíže nahlédnout na tuto atraktivní disciplínu a obohatit si svoje znalosti i dovednosti.

Lyžováním ve formacích („demo“ nebo „synchro“) rozumíme takovou formu lyžařského pohybu, kdy dva a více lyžařů během společné jízdy v daném útvaru provádí současně pohyb stejných částí těla v ten samý okamžik. Tyto pohyby mohou být vedeny stejným směrem – synchronně, nebo protisměrně – asynchronně. Podle velikosti skupiny, změn ve formacích během jízdy nebo druhu sestavy mohou být prováděné pohyby také s časovým posunem.

Počet účastníků můžeme podle libosti (nebo zadání soutěže) měnit. Zásadní v lyžování ve formacích je solidní zvládnutí lyžařské techniky, zejména krátkého oblouku. Ten je nejefektnější a zároveň nejjednodušší formou jízdy ve formacích. Další častý prvek je změna rytmu, např. přechod z dlouhých oblouků do krátkých. Do klasických krátkých a dlouhých oblouků se někdy zapojují i specifické variabilní oblouky, jako tzv. „Klammerschwung“, „Reul“, „Schwede“, „Charleston“, dále různé otočky a jiné figury. Jedná se o nejrůznější variace oblouků, nejčastěji provedených na vnitřní lyži za současného zvednutí lyže vnější. Tyto oblouky vyžadují dobrou koordinaci, stabilitu, rovnováhu a celkovou pohybovou šikovnost. Vzhledem k poměrně vysoké náročnosti jsou tyto oblouky zařazovány až ve vyšších úrovních synchronního lyžování a při vrcholových demo soutěžích, někdy také jako povinný prvek ve volné jízdě. Tyto prvky, tzv. „show elementy“, velmi oživují celou jízdu ve formaci a jsou pro přihlížející diváky velmi atraktivní.

Demo lyžování tak klade vysoké nároky na celou řadu aspektů. Na expertní úrovni můžeme synchronní lyžování ve formacích přirovnat náročností k závodní jízdě v obřím slalomu nebo jízdě v boulích na černé sjezdovce. V disciplíně demo se pořádají závody na národní, evropské a světové úrovni. Závodí se v týmech po šesti nebo osmi jezdcích. Demo lyžování je velmi často součástí večerní show v lyžařských areálech a nedílně tak patří do našeho „snowsports“ prostředí.

Důvodů, proč tuto aktivitu zařazovat do výukového procesu, je celá řada. Tím hlavním je zcela určitě zábavnost. Kdo už někdy zkusil jet minimálně ve dvojici v daném rytmu s parťákem, za sebou nebo vedle sebe, ten jistě zjistil, jak se již stokrát sjetý a známý svah stává novým hřištěm, na kterém můžeme uplatnit naši nekonečnou kreativitu. Současně zdokonalujeme automatizaci pohybů, protože lyžujeme dynamicky a zároveň velmi často na lyžařskou techniku při demo jízdě nemyslíme nebo nestíháme myslet. K tomuto může docházet v celé naší lyžařské progresi možná úplně poprvé. Z tohoto pohledu je to velmi zajímavý a intenzivní moment v lyžařské výuce a tréninku.

Benefity tréninku jízdy ve formacích: technický rozvoj

V jízdě ve formaci s ostatními členy skupiny/týmu jde o časté přizpůsobování se drobným odlišnostem v rámci individuální techniky lyžování. Jedná se o malé korekce z pohledu rychlosti, načasování oblouků, ať už naše vlastní nebo týmových kolegů. Tím dochází ke změnám a korekcím v našich pohybových vzorcích. Rozvíjíme svoje lyžařské dovednosti, koordinaci, cit pro sníh a pro rytmus. V demo lyžování je nezbytné udržet rytmus oblouků a sestavu bez ohledu na terén. V důsledku toho často zdokonalujeme naše lyžování v těžkých sněhových podmínkách a posouváme naše schopnosti vytvořit oblouk kdekoli, kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek.

Kdy je vhodné s lyžováním ve formacích začít

Vstupní branou do světa synchronního lyžování je zvládnutí krátkých oblouků. Na nich tato disciplína staví a jsou zcela stěžejní dovedností. Krátké oblouky jsou nejjednodušší na rytmizaci, a tudíž vhodné zejména v začátcích tréninku. Z toho plyne, že s lyžováním ve formacích může začít každý lyžař, který zvládne provádět kratší paralelní oblouky a zároveň umí kontrolovat jejich rychlost a rytmus. Obecně lze říct, že záleží vždy na zhodnocení instruktora lyžování, ve které fázi výuky jízdu ve formacích zařadí. Základním předpokladem je zautomatizovaná technika zamýšlených oblouků tak, aby lyžař nemusel příliš přemýšlet nad technikou lyžování a mohl se plně soustředit na provedení sestavy. Klient se musí cítit komfortně, mít jízdu pod kontrolou a souhlasit se záměrem jet ve skupině s ostatními lyžaři. Demo lyžování lze použít jako náplň celé lekce anebo jen její části. Velmi záleží na motivaci skupiny. Jde o velmi oblíbenou aktivitu, ke které se lze v průběhu lekcí často vracet.

Kde lyžování ve formaci trénovat

K tréninku demo lyžování vyhledáváme přehledný, málo frekventovaný nebo úplně uzavřený svah. Velkou výhodou je široký svah s orientací po spádnici. Sklon svahu volíme podle technické úrovně lyžařů, zkušenosti účastníků s takovým typem lyžování a také dle náročnosti zamýšlené sestavy. Pro lyžaře, který prvně zkouší krátké oblouky a nemá žádnou zkušenost s demo lyžováním, zpočátku volíme velmi mírnou, modrou sjezdovku. Oproti tomu zkušený tým lyžařů si může pro nácvik dovolit vybrat červenou nebo méně obtížnou černou sjezdovku.

Krok za krokem

Na prvním místě je při lyžování vždy bezpečnost. V demo lyžování to platí rovněž. Největším nebezpečím při nácviku sestav je srážka členů skupiny. Zde je několik obecných zásad bezpečného tréninku platných pro všechny úrovně lyžařů:

Na vysoké profesionální úrovni neexistuje slabý post v demo týmu. Každý má svoji úlohu. První jezdec musí držet stejnou linii jízdy, jet na cíl (konkrétní bod v dojezdu svahu), držet konstantní rychlost a rytmus. Dle typu formace může dojít i k tzv. rozjetí třeba dvou částí týmu od sebe. Tak vzniknou dva lídři, kteří se musí sehrát. Jezdci na druhých pozicích musí držet stejnou linii, rychlost a rytmus jako lídr, což může být často dosti obtížné, neboť musí být i připraveni na případné chyby lídra. Ty se potom snaží „zamaskovat“ změnou právě své linie, stopy, rychlosti a rytmu! Všechny tyto reakce vyžadují dlouhodobý trénink, zkušenosti, předvídavost, cit a sehranost celého týmu. Jezdci v posledních řadách musí kromě dané linie lídra vnímat všechny ostatní členy formace, reagovat na ně a často se v krizové situaci rozhodnout ve zlomku vteřiny. V top světových i evropských týmech je expertní technika lyžování naprostou samozřejmostí.

Synchronní jízda

Dva a více lyžařů společně startují a zatáčí stejným směrem ve stejný moment. Jsou buď v zákrytu na spádnici vertikálně (stínování), horizontálně vedle sebe, nebo lze lyžovat v diagonální formaci.

Asynchronní jízda

Jedná se o opak synchronního zákrytu. Dva nebo více lyžařů startují a zatáčí v opačném směru a zároveň drží stejný rytmus. Důležité je zahájení oblouku ve stejný moment. Jezdci jedou za sebou (vždy jsou vidět oba, kromě zahájení oblouku, kdy se křižují), horizontálně vedle sebe, nebo diagonálně.

Trénink těchto jednoduchých formací probíhá nejdříve v krátkých obloucích, následně můžeme zařadit oblouky střední až dlouhé. U těch nám trochu pomáhá rádius lyže, pokud máme všichni stejný nebo velmi podobný. I pro střední až dlouhé oblouky používáme proto pro demo lyžování zpravidla slalomové lyže, tedy lyže o rádiusu okolo 12–13 m. Dle úrovně jezdců je pak možné jet tyto oblouky s minimálním točením lyží, tedy dynamické řezané. U krátkých oblouků dochází ke klasickému vyváženému mixu dovedností pro krátký oblouk – otáčení, hranění, práce s tlakem (dle rychlosti, sklonu svahu, typu sněhu atd.).

Touch

Dva lyžaři startují vedle sebe a současně se rozjedou v opačném směru do stran. V sestavě oba protější lyžaři jedou stejný rádius oblouku a potkají se na spádnici ve střední ose. Jednodušší je varianta pouze dvou lyžařů, náročnější provedení jsou dvě řady lyžařů.

Ozubené kolo

„Ozubené kolo“ je variace na „touch“. Jde o téměř tu samou figuru, rozdíl je ale v tom, že vrchol oblouku při setkání lyžařů je až za střední osou. Tímto posuvem a prolnutím vrcholů oblouků obou řad vznikne efekt ozubeného kola. Kvůli lepšímu vyznění prvku sestavy se „ozubené kolo“ používá při středních až dlouhých obloucích. Obě řady kopírují stopu svého vedoucího jezdce (jako had).

Crash

V sestavě „crash“ startují dva lidé nad sebou ve spádnici a současně se rozjedou v opačném směru do stran. Oba lyžaři jedou stejný rádius oblouku. Následně se překříží na střední ose těsně za sebou ve stejné vzdálenosti jako při startovním postavení, jen v krátkém časovém zpoždění. Ve více jezdcích se při správném provedení figury všichni lyžaři z obou řad míjejí ve stejném bodě sjezdovky. V této variantě je třeba velmi důrazně dbát (kvůli bezpečnosti) na držení stejné stopy a rozestupu mezi jezdci.

Variabilní demo oblouky – „show elementy“

Do klasických krátkých a dlouhých oblouků se někdy zapojují i specifické variabilní oblouky, jako tzv. „Klammerschwung“, „Reul“, „Schwede“, „Charleston“, dále různé otočky a jiné. Jedná se o nejrůznější variace oblouků, nejčastěji provedených na vnitřní lyži za současného zvednutí lyže vnější.

Powder 8

A co třeba zkusit synchronní lyžování v hlubokém sněhu? Kdysi velmi populární soutěž „Powder 8“ je jízda dvou lyžařů v prašanu, a to synchronně za sebou v krátkých obloucích. Tím lyžaři kreslí do sněhu osmičky. Odtud pramení i tento název. Závodí se „na krásu“ a cílem je vytvořit sérii perfektních osmiček.