Biomechanika lyžování
Než se budeme zabývat lyžařskou technikou, která je mnohdy považována za ústřední oddíl knih o lyžování, budeme se věnovat základům anatomie a biomechaniky lidského těla. Budeme se tedy zabývat tím, jak lidské tělo funguje, abychom poté snadněji porozuměli lyžařské technice, která je přizpůsobena stavbě lidského těla a přirozenému pohybu člověka.
- Seznámím se s částmi lidského těla důležitými pro lyžování a jejich stavbou.
- Porozumím funkčním možnostem lidského těla a fungování důležitých „lyžařských“ kloubů.
- Aplikuji znalosti z anatomie při výuce lyžování.
- Naučím se, jak lépe pracovat s pohybovými předpoklady klienta.
- V souvislosti se znalostmi základů anatomie dokážu lépe analyzovat klientovu lyžařskou techniku.
Instruktor lyžování vyučuje muže středního věku, který není nijak zvlášť sportovně založený a většinu času tráví prací v kanceláři. V průběhu výuky se instruktor snaží vyřešit základní problém svého klienta, kterým je špatný postoj na lyžích. Nepomáhají žádná statická cvičení ani aktivní cvičení za jízdy. Jízdu klientovi nezlepšuje ani cílené soustředění se na polohu jeho těla. I když se snaží ze všech sil, sebemenší pokrok se nedaří. Příčinou problému však může být např. špatné držení těla, které je způsobeno sedavým zaměstnáním a způsobem života. To má za následek zkrácení svalů zapojovaných při lyžování. Zde může vznikat celý řetězec problémů – jako jsou zkrácené ohybače kyčle, posun a vytočení pánve směrem vpřed, špatné postavení a prohnutí páteře, bolesti v bedrech, nevýhodné postavení kyčelního kloubu (jamky a hlavice) pro lyžování a podobně.
3.1Anatomie a výuka lyžování
Abychom dokázali někoho úspěšně naučit lyžovat, měli bychom pochopit funkční možnosti lidského těla. Každý člověk je jedinečný ať už svými pohybovými schopnostmi a dovednostmi, tak stavbou těla (vzrůstem, tělesnou konstitucí). Protože každý pohyb má svoji příčinu a následek, je pro učitele lyžování (který konkrétní lyžařské pohyby učí) výhodou, když má představu o tom, jak pohybový aparát lidského těla pracuje.
Zkuste si dřep a snažte se v co nejnižším postavení vydržet co nejdéle. Nyní se postavte vzpřímeně. V jaké pozici vydržíte stát déle? Zkuste si odpovědět na otázku: „Proč?“
Při lyžování se snažíme nalézt rovnováhu mezi vnějšími a vnitřními silami, resp. vnitřními silami odolávat silám vnějším. Lyžařova dynamická rovnováha je vnějšími silami neustále narušována a udržování správného postoje stojí lyžaře mnoho sil. Aktivní složku pohybového aparátu tvoří přes šest set svalů. Kostí je méně – kolem dvou set.
Principem lyžařského postoje je maximální využití funkční stavby kostry s minimální svalovou aktivitou.
3.2Základní pohyby těla
Rozlišujeme tyto směry, kterými se tělo lyžaře při jízdě pohybuje:
- Vpřed a vzad = předozadní
- Stranový = laterální
- Nahoru a dolů = vertikální
- Kolem svislé osy = rotační
Velmi zřídka probíhají pohyby lyžaře pouze jedním směrem, většinou se jedná o kombinaci směrů.
- Co umožňuje lyžařovi udělat předklon?
- Co mu umožňuje naklonit se do strany?
Kloubní pohyblivost je pro správné lyžování zásadní. Při chůzi pracují klouby dolních končetin ve vzájemné souhře. Lyžování má s mechanismem a s prací nohou při chůzi mnoho společného.
3.3Základní pohyby kloubů
Základní pohyby kloubů
- FLEXE – jedná se o pokrčení kloubu.
- EXTENZE – jedná se o narovnání v kloubu.
- ROTACE – jedná se o otáčení v kloubu.
Zaujměte nízký sjezdový postoj. Které klouby jsou ve flexi a které v extenzi? Ve stoji zpevněte trup a malými krůčky nasměrujte špičky prstů u nohy doprava a doleva. V jakém kloubu dochází k rotaci? Postavte se na špičky. V jakých kloubech došlo k extenzi?
3.4Jednotlivé segmenty těla
3.4.1Noha
Téměř pro všechny lyžařské začátečníky znamená mít na nohách lyžařské boty zcela nový vjem. Pevný přezkáč do značné míry fixuje velmi složité seskupení kostí, kterými je spodní konec dolní končetiny – noha. Ta je tvořena 26 kostmi, desítkami vazů, šlach a kloubních spojení. Je ze všech částí našeho těla nejblíže lyžím a zároveň tvoří kontaktní plochu s lyžařskou botou. Právě prostřednictvím nohy je interakce mezi vnějšími a vnitřními silami přenášena do lyže. Význam správného vnímání spodní části nohy-chodidla, je pro lyžování zásadní. Díky velké pohyblivosti nohy, zejména v hlezenním kloubu, je nám umožněn pro lyžování tolik důležitý kontakt s jazykem boty. Pohyb v hlezenním kloubu představuje tzv. plantární a dorzální flexi. Pro lyžování jsou neméně důležité další dva pohyby na noze, které označujeme jako pronaci a supinaci.
Ve stoji propněte nohu, položte si ruku na koleno. Nasměrujte prsty u nohou doleva a doprava. Jaký pohyb v kolenním kloubu pozorujete? Sedněte si na stůl, svěste nohy volně dolů, položte si ruce na kolena tak, aby se prsty dotýkaly vrchní části holenní kosti a nasměrujte nohy doprava a doleva. Jaký pohyb v kolenním kloubu pozorujete?
3.4.2Koleno
Jedná se o největší kladkovitý kloub v lidském těle, který spojuje kosti stehenní a holenní. Zepředu k těmto dvěma kostem přiléhá čéška. Statisticky jsou při lyžování nejvíce úrazy postihována právě kolena. Kolenní kloub umožňuje pokrčení a natažení dolní končetiny (flexi a extenzi). Svalové skupiny, obklopující stehenní kost, patří mezi největší v lidském těle. Společně se svaly hýžďovými se velkou měrou podílí na udržení lyžařova postoje.
3.4.3Kyčelní kloub
Kyčelní kloub je součástí pánve a na pánevní kost přímo dosedají bederní obratle (páteř). Toto seskupení kostí je nejmohutnější v lidském těle. V blízkosti pánve se nachází těžiště lyžaře.
Kyčelní kloub je největší kulovitý kloub v těle, který nám umožňuje vykonávat množství pohybů ve značném rozsahu. K tomu ho předurčuje jeho kulovitý tvar. Umožňuje pohybovat se do extenze (zanožení), flexe (přednožení), abdukce (unožení), addukce (přinožení) nebo do vnitřní a vnější rotace.
Kyčelní kloub tvoří pomyslnou pohybovou hranici mezi horní a dolní polovinou těla a tím hraje důležitou úlohu v technice lyžování. Je s ním spojen termín separace, neboli možnost natočit dolními končetinami lyže do jiného směru, než kam směřuje trup.
Souvisí s kapitolou 4 — Technika lyžování.
Položte si ruku na hýždě mírně ze strany, pohybujte nohou do vnější rotace a zpět. Mění se napětí v hýžďových svalech? Nahmatejte sval/y, které nejvíce trpí zkrácením. Které to jsou? Ve dvojicích vzájemně pozorujte mechaniku chůze kolegy/kolegyně. Jakými směry se pohybuje stehenní kost? Jaký je nejpřirozenější pohyb člověka?
3.4.4Pánev a páteř
Pánev společně s páteří tvoří funkční jednotku. Při špatném držení pánve (naklonění vpřed/vzad) dochází k nežádoucímu zakřivení páteře v oblasti beder a hrudníku. Narušení správné pozice pánve a páteře vede ke špatnému lyžařskému postoji, ztrátě rovnováhy, zapojování nesprávných svalů a přetěžování jiných svalových skupin. Důsledkem může být větší fyzické zatížení a zvýšené riziko poranění měkkých tkání, jako jsou meziobratlové ploténky.
Pohyby páteře, které se podílí na udržování rovnováhy (balancování), angulaci a rotaci trupu, jsou flexe, extenze, laterální flexe (stranové ohnutí) a rotace.
Ve stoji proveďte hluboký předklon a poté maximální záklon. Většího rozsahu dosahuje páteř do flexe, či extenze? Při cvičení dřepů s činkou je výhodnější mít kulatá, či rovná záda? Při chůzi zkuste změnit polohu pánve z neutrálního postavení do podsazení, zpět do neutrálního postavení a poté do vysazení. Změní se vaše chůze? Jak?
3.5Shrnutí kapitoly
I základní znalosti anatomie nám mohou pomoci lépe pracovat s klientem při výuce a efektivněji ho naučit potřebným pohybům. Díky správně prováděným pohybům se klient lépe a dříve naučí ovládat lyže a bude snadněji balancovat. Jeho lyžování se stane ekonomičtějším a ušetřená energie se zúročí v prožitku z jízdy. V neposlední řadě je znalost funkčních možností základním předpokladem pro pochopení technického konceptu a přesnějšího analyzování jízdy klienta na lyžích, čímž se budeme zabývat v dalších kapitolách.
- Jaký přínos má pro instruktora znalost základů anatomie?
- Jaké pohyby lyžař při jízdě vykonává?
- V jakém postavení je stehenní kost při jízdě v pluhu?
- V jakých kloubech dojde ke flexi a v kterých naopak k extenzi v nízkém sjezdovém postoji?
- Jaké pohyby umožňuje kolenní kloub?
- Jaké postavení páteře je pro lyžařovo zdraví nejvýhodnější?
- Umožňuje pevný skelet boty nějaké pohyby nohy?
- Co rozděluje tělo na dvě poloviny schopné pohybovat se opačnými směry?
- Jakým směrem se tělo pohybuje, mluvíme-li o laterálním směru?
- V jakém kloubu primárně vzniká rotace dolních končetin?
Které čtyři směry pohybu těla lyžaře kapitola rozlišuje?
Otázka z testu k tomuto materiálu. Slouží k vlastnímu procvičení.