Biomechanika lyžování

Než se budeme zabývat lyžařskou technikou, která je mnohdy považována za ústřední oddíl knih o lyžování, budeme se věnovat základům anatomie a biomechaniky lidského těla. Budeme se tedy zabývat tím, jak lidské tělo funguje, abychom poté snadněji porozuměli lyžařské technice, která je přizpůsobena stavbě lidského těla a přirozenému pohybu člověka.

Abychom dokázali někoho úspěšně naučit lyžovat, měli bychom pochopit funkční možnosti lidského těla. Každý člověk je jedinečný ať už svými pohybovými schopnostmi a dovednostmi, tak stavbou těla (vzrůstem, tělesnou konstitucí). Protože každý pohyb má svoji příčinu a následek, je pro učitele lyžování (který konkrétní lyžařské pohyby učí) výhodou, když má představu o tom, jak pohybový aparát lidského těla pracuje.

Při lyžování se snažíme nalézt rovnováhu mezi vnějšími a vnitřními silami, resp. vnitřními silami odolávat silám vnějším. Lyžařova dynamická rovnováha je vnějšími silami neustále narušována a udržování správného postoje stojí lyžaře mnoho sil. Aktivní složku pohybového aparátu tvoří přes šest set svalů. Kostí je méně – kolem dvou set.

Velmi zřídka probíhají pohyby lyžaře pouze jedním směrem, většinou se jedná o kombinaci směrů.

Kloubní pohyblivost je pro správné lyžování zásadní. Při chůzi pracují klouby dolních končetin ve vzájemné souhře. Lyžování má s mechanismem a s prací nohou při chůzi mnoho společného.

Téměř pro všechny lyžařské začátečníky znamená mít na nohách lyžařské boty zcela nový vjem. Pevný přezkáč do značné míry fixuje velmi složité seskupení kostí, kterými je spodní konec dolní končetiny – noha. Ta je tvořena 26 kostmi, desítkami vazů, šlach a kloubních spojení. Je ze všech částí našeho těla nejblíže lyžím a zároveň tvoří kontaktní plochu s lyžařskou botou. Právě prostřednictvím nohy je interakce mezi vnějšími a vnitřními silami přenášena do lyže. Význam správného vnímání spodní části nohy-chodidla, je pro lyžování zásadní. Díky velké pohyblivosti nohy, zejména v hlezenním kloubu, je nám umožněn pro lyžování tolik důležitý kontakt s jazykem boty. Pohyb v hlezenním kloubu představuje tzv. plantární a dorzální flexi. Pro lyžování jsou neméně důležité další dva pohyby na noze, které označujeme jako pronaci a supinaci.

Jedná se o největší kladkovitý kloub v lidském těle, který spojuje kosti stehenní a holenní. Zepředu k těmto dvěma kostem přiléhá čéška. Statisticky jsou při lyžování nejvíce úrazy postihována právě kolena. Kolenní kloub umožňuje pokrčení a natažení dolní končetiny (flexi a extenzi). Svalové skupiny, obklopující stehenní kost, patří mezi největší v lidském těle. Společně se svaly hýžďovými se velkou měrou podílí na udržení lyžařova postoje.

Kyčelní kloub je součástí pánve a na pánevní kost přímo dosedají bederní obratle (páteř). Toto seskupení kostí je nejmohutnější v lidském těle. V blízkosti pánve se nachází těžiště lyžaře.

Kyčelní kloub je největší kulovitý kloub v těle, který nám umožňuje vykonávat množství pohybů ve značném rozsahu. K tomu ho předurčuje jeho kulovitý tvar. Umožňuje pohybovat se do extenze (zanožení), flexe (přednožení), abdukce (unožení), addukce (přinožení) nebo do vnitřní a vnější rotace.

Pánev společně s páteří tvoří funkční jednotku. Při špatném držení pánve (naklonění vpřed/vzad) dochází k nežádoucímu zakřivení páteře v oblasti beder a hrudníku. Narušení správné pozice pánve a páteře vede ke špatnému lyžařskému postoji, ztrátě rovnováhy, zapojování nesprávných svalů a přetěžování jiných svalových skupin. Důsledkem může být větší fyzické zatížení a zvýšené riziko poranění měkkých tkání, jako jsou meziobratlové ploténky.

Pohyby páteře, které se podílí na udržování rovnováhy (balancování), angulaci a rotaci trupu, jsou flexe, extenze, laterální flexe (stranové ohnutí) a rotace.

I základní znalosti anatomie nám mohou pomoci lépe pracovat s klientem při výuce a efektivněji ho naučit potřebným pohybům. Díky správně prováděným pohybům se klient lépe a dříve naučí ovládat lyže a bude snadněji balancovat. Jeho lyžování se stane ekonomičtějším a ušetřená energie se zúročí v prožitku z jízdy. V neposlední řadě je znalost funkčních možností základním předpokladem pro pochopení technického konceptu a přesnějšího analyzování jízdy klienta na lyžích, čímž se budeme zabývat v dalších kapitolách.