Progrese výuky

V předešlé kapitole, věnované výukovému konceptu, jsme se zabývali základními principy moderní výuky a postavili jsme tak pevné základy pro tvorbu dobré lekce lyžování. V následující kapitole se budeme zabývat konkrétním výukovým postupem – progresí, kterou budeme v praxi aplikovat při výuce našich klientů. Základní stavební kámen práce instruktora lyžování je založen na znalostech z předešlé kapitoly v kombinaci s pochopením „modré progrese“.

Následující tabulka zachycuje progresi od úplného začátečníka (nováčka) až po lyžaře, který je schopen udržet lyže v paralelním postavení na všech modrých sjezdovkách. Právě cesta od prvních krůčků až po plynulé zatáčení v paralelním postavení je obsahem „modré progrese“ (kurzu „C“).

Cíle jednotlivých úrovní můžeme vnímat jako jakési záchytné body, které nám mohou pomoci se zorientovat v tom, kde v progresi s klientem začít a kdy se vrhnout na další krok. Jednotlivá kritéria již předznamenávají postupné kroky, které je potřeba ke splnění dílčích cílů udělat.

Předtím, než začneme aneb specifika výuky nováčka a začátečníka

Pro nováčky jsou první chvíle na lyžích zcela novou zkušeností a zážitkem. Naším cílem je seznámení klientů s lyžováním, horským prostředím, se sněhem.

Prostředí výuky

Hory, sníh a pohyb na něm jsou pro mnoho návštěvníků lyžařských středisek velkou výzvou. Mnohdy na hory přijíždějí lidé bez zkušenosti s klouzáním či dostatečné fyzické zdatnosti. Je proto nutné, abychom vytvořili pro naše klienty odpovídající prostředí, ve kterém se budou cítit bezpečně a budou se chtít bez většího strachu učit novým, pro ně nezvyklým, pohybům.

Výukový přístup

Výuka nováčků a začátečníků je téměř v každé lyžařské škole ústředním tématem. Naším hlavním cílem je vytvoření pozitivního prostředí a prožitku z lyžování. První okamžiky na lyžích mnohdy rozhodují o tom, zda se klienti budou věnovat našemu sportu dále a lyžování se tedy stane součástí jejich životního stylu. Nováčci a začátečníci velmi často bojují se strachem z nového prostředí, neví úplně, co mají dělat, a jsou zcela odkázáni na pomoc svého instruktora.

Cesta nováčka začíná seznámením s lyžařským vybavením (výzbrojí a výstrojí) a s jeho manipulací. Pracujeme na optimálním způsobu nošení lyží a hůlek a ujistíme se, že naši klienti mají vybavení odpovídající jejich úrovni a profilu. Předpokládáme, že výběr velikosti lyží, bot a holí spadá do kompetence půjčovny či obchodu. Případné závady či nesprávné nastavení nejlépe řešíme odkázáním klientů zpět do půjčovny či obchodu.

Hlavním cílem tohoto bloku je rozvoj rovnováhy a dalších základních lyžařských pohybů na rovině, díky kterým si klienti také začínají přivykat na lyžařskou výzbroj a výstroj.

Již víme, jak se na jedné či na obou lyžích klouzat po rovině. Nyní se budeme zabývat pocitem skluzu při jízdě po nakloněné rovině, kde hraje hlavní roli gravitace. Naučíme se gravitaci využívat tak, abychom ji měli vždy pod kontrolou.

Také jízdu přímo můžeme trénovat již na rovině. Pocit skluzu a síly, která táhne lyžaře daným směrem, můžeme simulovat taháním za hůlku (nebo roztlačením). Velmi vhodnou variantou je tahání za hůlku a snaha o vytvoření pluhového postavení a zpomalení pohybu. Již na rovině tak trénujeme důležité pohyby, které našim klientům pomohou odbourat strach a přinesou kontrolu nad pohybem z kopce dolů.

Schopnost udržení lyží v pluhovém postavení v průběhu jízdy přímo je zásadní podmínkou pro řízenou změnu směru jízdy. Pro první pokusy o zatočení používáme stejný terén, na kterém jsme již procvičovali základy klouzání a rovnováhy. Plynule tak navazujeme na dovednosti, které jsme dosud trénovali.

Rozhodnutí, kterou cestou se vydat

Jak schéma napovídá, výuku zatáčení můžeme zahájit buď jedním, nebo druhým pohybovým principem. Ze začátku klademe důraz pouze na jeden. Po jeho zvládnutí ovšem musíme VŽDY přidat nácvik principu druhého. Zda začít jedním, či druhým principem, záleží na několika faktorech. Správné rozhodnutí nám může velmi usnadnit cestu k finálnímu prvku – ZÁKLADNÍMU OBLOUKU.

Klient nyní zvládá jednoduchou změnu směru jízdy, ať už pomocí jednoho, nebo druhého pohybového principu. Nyní je na čase přidat princip druhý, oba je propojit a zautomatizovat. Výsledným produktem našeho snažení je základní oblouk. V základním oblouku se nám postupně (vlivem vnějších sil) plynule sjíždějí lyže do paralelního postavení ve druhé polovině oblouku. Získání jistoty v základním oblouku pomocí vylepšování a automatizování jednotlivých dovedností je předpokladem pro další pokrok a zlepšování.

Výsledným produktem výuky modelu zatáčení, se kterým jsme se seznámili v předcházející části progrese, je tzv. základní oblouk. Dobrá opora o vnější lyži a plynulé sjíždění lyží do paralelního postavení ve výjezdové fázi základního oblouku jsou předpoklady pro postup do další fáze progrese. Tou je výuka zatáčení pouze v paralelním postavení lyží. Postupným získáváním jistoty a vylepšováním základního oblouku se tedy dostáváme k základům pokročilého lyžování, k tzv. paralelnímu oblouku.

Lyžujeme, zlepšujeme se aneb specifika výuky mírně a středně pokročilého

Jízda v základním či paralelním oblouku je vstupenkou do světa objevování krás lyžování. S klienty jsme již schopni pohybovat se po větší části střediska a lyžování začíná být opravdovou zábavou. Naším cílem je konsolidace nabytých základů a jejich automatizace v měnících se podmínkách. Nové výzvy přinášejí nové cíle a větší nároky na interakci učitel – klient.

Prostředí výuky

Nejlepším učitelem pro naše klienty je terén a jeho variabilita. Je více než nutné, abychom neustále vytvářeli takové prostředí, které bude pro naše klienty bezpečné, ale bude zároveň mimo jejich komfortní zónu. Platí zde pravidlo, že učíme novou dovednost na starém terénu a trénujeme starou dovednost na novém terénu. Hlavní roli ve výuce pokročilých lyžařů hraje bezpečnost, zábava a pocit dalšího vývoje a zlepšení.

Výukový přístup

Pokročilí lyžaři již mají přesnější představy o technice lyžování, které si přinášejí z předešlých lekcí a ze svých zkušeností. Je potřeba začít pracovat právě s těmito představami a nechat klienty, aby se stali partnery na cestě za zlepšením. Většina mírně pokročilých lyžařů se potýká s problémy s postojem a přílišným používáním horní části těla k zatáčení. Zvyšují se tedy nároky na analýzu, na objevení hlavní chyby a aplikování optimální progrese.

Udržení paralelního vedení lyží v celém průběhu navazovaných oblouků je základním kritériem pokročilého lyžaře. Dalším cílem výuky je postupné vylepšování a zdokonalování paralelního oblouku směrem k větší univerzálnosti, stabilitě a efektivnímu lyžování. Paralelní oblouk přizpůsobujeme podmínkám (sklon svahu, rychlost, šířka tratě atp.) a postupně objevujeme nové výzvy a možnosti lyžování na více obtížných sjezdovkách a terénech.

Zdokonalování paralelního oblouku

Cílem mnoha středně pokročilých lyžařů je konsolidace a efektivnější provedení paralelního oblouku. Při zdokonalování paralelního oblouku se soustředíme především na kvalitu vedení lyží, tvar oblouku a dobrou rovnováhu.

Zapíchnutí hole

V moderním lyžování se jedná spíše o lehký dotyk hole o podložku, který slouží k rytmizaci zatáčení, lepší separaci a k větší rovnováze při přehraňování lyží. Pro zapíchnutí hole používáme pohyby předloktí a zápěstí.

Technika

Dochází k vykývnutí hole ve směru nového oblouku a k doteku hole o sněhovou podložku při pohybu zpět. Hrot se dotýká sněhové podložky při přehraňování, nejpozději však v momentě, kdy jsou lyže na plochách.

Změny poloměru – úvod do krátkého oblouku

Krátké oblouky jsou nezbytné na užších a přelidněných sjezdovkách a zároveň jsou podmínkou a vstupním požadavkem do jízdy v boulích a v hlubokém sněhu. Při výuce základních krátkých oblouků bude těžiště našeho zájmu směrovat k udržení disciplíny horní části těla a vzniku separace.

Hravé lyžování – úvod do freestylu

Pohyb na lyžích nabízí nespočet variací a rozmanitých forem. Jednou z nich je tzv. freestyle. Jízda na lyžích pozpátku, zvládnutí skoku a pohybu v terénu jsou nejen kořením lyžování, ale také jedny z velmi efektivních nástrojů pro zlepšení lyžařské techniky a její univerzálnosti.

Již jsme se seznámili s vyučovacími postupy a se cvičeními, která napomáhají rozvíjet potřebné schopnosti a dovednosti. Také jsme již probrali, s čím do výuky přichází klient a jak se od toho výuka odvíjí. Aby byla výuka kvalitní, musíme ji ale přizpůsobit také dalším podmínkám. Tato podkapitola doporučí základní taktiky, které nám pomohou s uzpůsobením lekce tak, aby v daných podmínkách skutečně fungovala.

Organizaci výuky významně ovlivňuje to, kolik lidí vyučujeme. Privátní i skupinová výuka má své výhody, ty při skupinové výuce se ovšem poněkud ztrácí, pokud je počet účastníků příliš velký.

Ne vždy máme při výuce k dispozici vhodný terén. Důvodem může být například celkově prudší profil střediska, nedostatek sněhu na začátku nebo na konci sezony či přílišná obsazenost vhodných začátečnických ploch. I když je terén, který máme k dispozici, náročný a svým způsobem limitující, naši klienti by neměli zažívat strach nebo být často vystaveni pádům. I za ztížených podmínek je třeba vytvořit bezpečné a zábavné učební prostředí. Jak na to?

Horské prostředí je pro mnoho našich klientů zcela nové. Bývají zaskočeni změnami počasí a sněhových podmínek; často jsou nevhodně oblečeni. Nepřízni počasí vystavený a vlastním nepohodlím sužovaný student se učí hůře než ten, který se cítí po všech stránkách pohodlně. Navíc si lekci ani zdaleka tolik neužívá. Větru a dešti neporučíme, můžeme se však zamyslet nad tím, jak pomoci našim klientům vlivy počasí lépe zvládat.

Pochopení principů progrese je základním stavebním kamenem naší profese. V této kapitole jsme si definovali „modrou progresi“, která se zaměřuje na výuku úplných začátečníků a jejich vedení, které směřuje až ke zvládnutí jízdy v paralelním oblouku. Naučili jsme se jednotlivé kroky progrese, kterými postupujeme v průběhu lekce tak, abychom naplnili stanovené cíle. Umíme také přizpůsobit prostředí výuky a celkový přístup jednotlivým úrovním klientů. Ukázali jsme si, jak lze progresi a celou výuku přizpůsobit změněným klimatickým podmínkám či složitějším situacím, které musíme v neustále se měnícím horském prostředí řešit. V další kapitole se budeme více zabývat bezpečností při pohybu na sjezdových tratích a naučíme se postup pro řešení nehody a poskytnutí první pomoci.