Hory, bezpečnost a první pomoc
Správný lyžařský instruktor by měl být nejen perfektním lyžařem a učitelem, ale svým klientům rovněž dobrým průvodcem ve středisku. Osobou, která dbá na dodržování všech bezpečnostních zásad a která je schopna poradit a řešit krizové situace přímo v terénu.
- Chápat nutnost orientace ve středisku a okolí.
- Vyjmenovat pravidla FIS a umět je vyložit klientům.
- Zajistit místo nehody a přivolat první pomoc.
- Poskytnout první pomoc.
- Vyjmenovat některé zdravotní problémy, se kterými se jako instruktor můžete setkat.
9.1Úvod
Perfektní znalost lyžařského střediska patří k elementární výbavě každého instruktora. Ten by měl být schopen nejen svým klientům doporučit sjezdovky, poradit, kudy se nejlépe dostat z jedné strany resortu na druhou, kde se dobře najíst nebo kde nechat ohřát či odpočinout děti. Stejně tak by si měl být vědom svých kompetencí a dle nich například volit terén.
Zkušenost je sice těžko přenositelná, ale učit se jen z vlastních chyb je nebezpečné.
9.2Znalost lyžařského střediska
Lyžařský instruktor by se měl umět ve středisku zorientovat i v horším počasí. Zapomeňte na to, že celou sezónu strávíte ve slunečních brýlích. Rozhodně nepůsobí dobře, pokud se objevíte s klientem – začátečníkem na hraně černé sjezdovky, protože jste v mlze přehlédli odbočku.
Pokud jste tzv. „vhozeni do vody“, tedy jdete rovnou na výuku bez toho, abyste středisko dostatečně prozkoumali (nemělo by se to sice stávat, ale…), je dobré se alespoň s kolegy poradit nad mapou resortu a nechat si doporučit, která sjezdovka je vhodná pro danou úroveň klientů či výuky. Klienta či rodiče dětí, které učíme, asi úplně nepotěšíme, pokud od nás na začátku lekce uslyší: „Prý je ideální jet učit na sjezdovku U lesa. Nevíte, kudy se tam dostanu?“
Ke znalosti lyžařského střediska se váže také znalost okolních hor. Na klienty dobře působí, pokud umíte rozeznat okolí Vašeho střediska.
Pěkně zavařit vám může i počasí. Uvažujte vždy, jak asi bude vypadat páteřní sjezdovka na konci dne po větší sněhové nadílce. Nebo naopak, je-li středisko odkázáno během sněhově slabé zimy na umělý sníh. Pokud se do takového terénu musíte pustit, protože není jiného východiska, dbejte na maximální bezpečnost svých klientů. Uvědomte si, že i solidní lyžaři ve špatném terénu zapomínají na pracně nabyté dovednosti a mnoho z nich se začne bát. A vy jako profesionálové je musíte bezpečně dostat do vytouženého aprés ski baru.
9.3Pravidla FIS a chování na sjezdovce
Podobně jako na silnici, tak i pohyb v horách má svá pravidla. Vás, instruktory lyžování, budou zajímat zejména pravidla uplatnitelná na sjezdovkách. Přirovnání k silničnímu provozu je ideální a pro klienty snadno srozumitelné. Na lyžích se dnes jezdí rychleji a úrazy tím pádem mohou být vážnější.
Ideální pomůckou pro každého instruktora jsou pravidla FIS, která visí téměř v každém středisku v Evropě.
Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům jakož i hustotě provozu.
Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.
Lyžařská střediska jsou vybavena panely s pravidly chování na sjezdových tratích. Doporučujeme se u těchto panelů zastavit a pravidla si s klienty projít. Pravděpodobně to uděláte hlavně s dětmi nebo teenagery, než s dospělým člověkem. Tomu spíš pravidla budete připomínat v praxi na sjezdovce.
Není od věci upozornit klienty, že v řadě středisek v Evropě se i na sjezdovkách pohybují patroly, v jejichž pravomoci je v případě bezohledné a nebezpečné jízdy například zabavení skipasu. Pokud dojde k úrazu, dochází i k vyšetřování policií.
U dospělých a vlastně i teenagerů je dobré upozornit ještě na jednu důležitou věc. A tou je užívání alkoholu při lyžování. Těžko někomu říkat, že si nesmí dát malé pivo k obědu, ale rozhodně byste neměli dovolit, aby vaši klienti nastupovali do lyží pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek. Instruktor má jít příkladem, proto se při pozvání na oběd držte raději nealkoholických nápojů.
9.4První pomoc
První pomoc a přivolání pomoci je další z naprosto elementárních věcí, které musí instruktor ovládat. S úrazy se budete v praxi setkávat, ať chcete nebo ne. Především v hlavní sezóně, kdy se v horách pohybuje velké množství lidí, není řešení úrazu na sjezdovce nic neobvyklého. Je třeba tedy vědět, s čím vším se můžete potkat a jak v takových situacích postupovat. Jak zajistit místo úrazu, jak poskytnout základní ošetření a jak přivolat pomoc atd. Je třeba si uvědomit, že vy jste ti profesionálové, kteří se musí ujmout velení při poskytování první pomoci.
Zajištění místa nehody
Pokud poskytujete první pomoc, musíte myslet na sebe i za ostatní, kteří vám během poskytování první pomoci pomáhají. Vaše bezpečnost je totiž naprosto prioritní. Je proto nutné místo, kde k úrazu došlo, označit viditelně pro ostatní lyžaře. Zapíchnutí zkřížených lyží či snowboardu nad místo nehody je nejčastější způsobem používaným pro zajištění místa nehody. Pokud to je možné a je vás u nehody více, klidně nad sebe do sněhu zapíchněte 2–3 páry lyží pro lepší zajištění místa nehody. Dejte pozor, abyste nebyli skrytí pod horizontální hranou a vaše značení bylo dostatečně viditelné. Vaše značení je i dobrým vodítkem pro záchranáře, kteří přijedou na pomoc a na sjezdovce vás snadno uvidí.
Přivolání pomoci
Místo máte zajištěné a vaším dalším úkolem je zavolání odborné pomoci. V ideálním případě tedy přenecháváme samotné ošetření odborníkům v oboru. Snad všechna střediska v Evropě mají služebnu horské služby, takže záchranáři dorazí bez problému během několika minut. Záchranáři přebírají po příjezdu velení a ostatní je již v jejich kompetenci.
Pokud voláte pomoc, je důležité informace předat záchranářům co možná nejsrozumitelněji:
- KDO volá – tady je vše jasné.
- KDE k nehodě došlo – sjezdovky mají svá jména a také čísla, která je dobré při hlášení nehody znát.
- CO se stalo.
- STRUČNÝ POPIS stavu zraněných.
„Dobrý den, Josef Novák, lyžařský instruktor, chci nahlásit nehodu na sjezdovce 10b Zahrádky v Peci pod Sněžkou. Jedná se o střet dvou lyžařů, oba při vědomí, jeden s bolestmi zad a jeden s bolestmi v oblasti bérce.“
Seznamte se ve svém středisku s nouzovými kontakty.
- Česko — Horská služba má jednotné číslo 1210. Po jeho vytočení budete přesměrováni na centrálu daného pohoří.
- Pokud mám v telefonu uložené číslo na místní služebnu horské služby, volám rovnou tam. Mohu tak ušetřit drahocené desítky vteřin.
- Slovensko — voláte 18300.
- Rakousko — horská služba má číslo 140. Zde však velmi často funguje tzv. Pistenrettung – záchranáři, kteří se věnují výhradně pomoci ve středisku, a proto je dobré mít číslo přímo na jejich služebnu.
Moderní a funkční variantou přivolání pomoci může být moderní lokální aplikace, kterou by měl mít každý instruktor povinně nainstalovanou v telefonu. Aplikace v případě nouze umožňuje rychle přivolat pomoc na tísňovou linku. Při aktivaci odešle operátorům i přesné GPS souřadnice (což se může hodit, pokud si nejsme přesně jisti, kde se nacházíme) a základní informace o volajícím, což urychluje zásah. Velmi dobrá a užitečná záležitost.
9.5První pomoc
Zhodnocení situace
- ZASTAV SE – klid, zachovej chladnou hlavu.
- ČAS – uvědom si, kolik je hodin a jaká je dostupnost pomoci.
- ROZHLÉDNI SE – co se stalo a zda hrozí nějaké nebezpečí.
- Tvoje BEZPEČNOST je PRIORITOU.
- KOLIK – jaký je počet zraněných.
- MECHANISMUS ÚRAZU – jak se úraz stal a jaká zranění můžeš očekávat.
- PRVNÍ POMOC.
Ošetření zraněného — po příchodu na místo nehody postupujte podle následujícího:
- ZASTAVENÍ ŽIVOT OHROŽUJÍCÍHO KRVÁCENÍ – není na sjezdovkách až tak časté.
- ZHODNOŤ STAV VĚDOMÍ – reaguje na oslovení či bolestivý podnět?
- PŘI VĚDOMÍ – reaguje na podněty, má funkční oběh a dýchá, komunikuj s pacientem, ale zatím s ním nehýbej, ptej se na bolesti a teprve potom pokračuj celkovým vyšetřením. Pohledem, pohmatem a poslechem od hlavy k patě.
- BEZVĚDOMÍ – přetoč pacienta na záda, pozor na poranění páteře!!!
- ZPRŮCHODNI DÝCHACÍ CESTY.
- ZHODNOŤ DÝCHÁNÍ – pokud nedýchá, zahaj RESUSCITACI – nepřímá srdeční masáž a umělé dýchání v poměru 30 stlaků ku 2 vdechům.
Pamatujte si, že resuscitace je velice fyzicky namáhavá (100–120 stlačení za minutu je pořádná porce) a v žádném případě byste se neměli úplně vyčerpat. Doufejme, že se k takto vážným případům nikdy nedostanete, ale platí tu známé „kdo je připraven, není překvapen“.
9.6S čím se ještě můžete setkat?
Dochází k němu následkem dlouhodobého vystavení chladu, které může být podpořeno špatným nebo mokrým oblečením a větrem. Rychleji se podchlazují staří lidé nebo děti. Rozlišujeme čtyři stupně dle závažnosti. Budeme se zabývat tím prvním, s kterým se jako instruktoři můžete setkat nejčastěji. Člověk v prvním stupni podchlazení má teplotu kolem 35 °C a projevem je třes těla. U takového člověka je povolený jeho aktivní pohyb a po přemístění do sucha mu podáváme teplé a sladké nápoje a vyměníme oblečení za suché.
Podobně jako u podchlazení i zde rozlišujeme čtyři stupně. Opět zůstaneme jen u prvního stupně. Prvními příznaky omrzlin jsou bledá kůže, ztráta citlivosti a chlad. Nejčastěji omrzají periferie končetin a části obličeje – nos, tváře, uši. Pokud takovéto příznaky u sebe či svých klientů vidíte, měli byste se co nejdříve dostat do závětří, sucha, tepla, sundat veškeré prstýnky a hodinky a zahřívat tělesným teplem. Pak už jen doufejte v návrat citlivosti. Pokud se citlivost nevrací, v dalších dnech se zdržujte v teple, neustále postižená místa třete, případně doplňte Acylpyrinem 500 mg.
Mnoho lidí podceňuje nutnost ochrany před sluncem, které dokáže být na jaře a ve vyšších nadmořských výškách doslova vražedné. Nevyrážejte nikdy na sjezdovku bez krému a balzámu na rty, které v případě potřeby můžete poskytnout svým klientům. Ono totiž není opálení jako opálení a spálené rty vypadají jako po předávkování botoxem.
Příčinou je opět slunce v kombinaci se sněhem. V horách dokáže vytvořit tak ostré světlo, které při absenci slunečních brýlí může poškodit zrak a vést dokonce až k dočasné slepotě. Dostat do údolí klienta, který nevidí, je opravdovým zážitkem. Takže jako u předchozího případu se nějaké ty sluneční brýle navíc v kapse hodí.
S pokročilými stádii jako je otok plic či mozku se v klasickém lyžařském areálu pravděpodobně nesetkáte. Ale již od výšky nad 2500 metrů se u některých osob může nemoc projevovat bolestmi hlavy. Je třeba okamžitě řešit doplněním tekutin, popřípadě podáním Ibalginu či Paralenu. Pokud potíže přetrvají či se přidá například pocit na zvracení a únava, je nutné sjet do nižší nadmořské výšky a nechat postiženou osobu odpočinout a aklimatizaci prodloužit. Přivykání na nadmořskou výšku – aklimatizace – je naprosto individuální a nedá se nikterak natrénovat.
9.7Shrnutí
V této kapitole jsme se vám pokusili vysvětlit potřebu znalosti střediska a okolních hor především z hlediska zachování bezpečnosti. Ta je totiž jednou z priorit každého instruktora lyžování APUL. Napomohou vám k tomu pravidla FIS. Při nehodě umíte označit místo nehody a perfektně popsat volaným záchranářům místo, kde k ní došlo. Rozpoznáte příznaky některých specifických horských problémů a víte, jak se zachovat.
- Vysvětli, proč je nutná dobrá orientace ve středisku.
- Vyjmenuj pravidla FIS a stručně je vysvětli.
- Jak označujeme místo nehody?
- Jaké číslo budeš volat při hlášení nehody?
- Popiš hlášení nehody.
- Popiš postup při příjezdu na místo nehody.
- Jaký je poměr stlaků a vdechů při resuscitaci?
- Jaký je rozdíl mezi omrzlinami a podchlazením?
- Proč se hodí mít v kapse opalovací krém či sluneční brýle „navíc“?
Kolik pravidel FIS pro chování na sjezdovce existuje?
Otázka z testu k tomuto materiálu. Slouží k vlastnímu procvičení.