Výuka lyžování

Pochopení techniky a analýzy lyžování je základním předpokladem pro náš budoucí úspěch v roli instruktora lyžování. V následující kapitole se budeme zabývat základními principy a zákonitostmi výuky. Odpovíme si na otázky typu: „Jak někoho něco naučit?“ Zasadíme tak již nabyté znalosti a dovednosti z techniky a analýzy do širšího kontextu, který se stane základním stavebním kamenem komplexního profilu instruktora lyžování.

V posledních letech dochází ve výuce lyžování (a nejen lyžování!) k velkým změnám. Mnohem větší důraz je kladen na individuální potřeby, prožitky, zájmy a cíle každého studenta. Chceme, aby lekce našim klientům přinášela nejen vnější výsledky, ale také vnitřní uspokojení, radost z úspěchu a motivaci se dále zlepšovat. Inspirativní příběh Summerhillu z případové studie naznačuje, že moderní a efektivní výuka je především interakcí mezi učitelem a jeho studentem a nikoliv předpisem a předem nalajnovaným postupem od A do Z.

Tato kapitola vám pomůže vybudovat pevné základy učitelských dovedností, o které se budete moci opřít ve vašich instruktorských začátcích, aby vaše lekce byly již od první hodiny profesionální a klient si z nich odnesl skvělý zážitek. S narůstající praxí a zvyšujícím se instruktorským vzděláním APUL se pak budou vaše učitelské dovednosti dále rozvíjet a zdokonalovat.

Asi každý z nás si na začátku své kariéry pokládal otázky typu: Jak má správná lekce vypadat? Co budu s těmi lidmi vlastně dělat? Model lekce v pojetí APUL je odpovědí na tyto a jim podobné otázky. Naučíme se, jakou strukturu by každá kvalitní lekce měla mít, abychom ji měli neustále pod kontrolou, ale aby byl zároveň náš klient či skupina maximálně zapojen do vlastního procesu učení. V našem modelu jsou tedy obsaženy všechny důležité zákonitosti moderní výuky a jeho pochopením získáte ten nejdůležitější nástroj pro vytváření kvalitních lekcí. Abychom mohli označit výuku za opravdu kvalitní, nelze v našem modelu zcela opomenout ani jednu z jeho částí.

Jak grafické znázornění modelu napovídá, úvodní část (představení) a závěrečná část (shrnutí) jsou jediné části lekce, které se neopakují. Vše, co se děje mezitím, je ovšem zcela otevřený proces (cyklus), který se v jedné lekci může opakovat několikrát. Společně s naším klientem rozhodujeme o tom, k jakému bodu je potřeba se vrátit, a kolikrát se tedy celý cyklus otočí, než naše společná lekce skončí. Vnější podmínky a situace, které nelze ovlivnit, jsou dalším důvodem k tomu, že je občas potřeba některou z částí přehodnotit a přizpůsobit podmínkám, které mohou nastat.

Tak jako sportovci zažívají předstartovní stres, tak něco podobného zažívají před lekcí i instruktoři lyžování. Mírně nervózní jsou mnohdy také naši klienti (speciálně pokud jde o jejich první lekci). Po našem příchodu nás sledují a zjišťují, s kým budou mít tu čest, a přemýšlí, zda investovali své peníze správně. Právě prvních několik minut je pro průběh a výsledek lekce naprosto zásadních. Platí zde velmi známé pravidlo: „Nikdy nemáte druhou šanci udělat první dojem!“

Po vytvoření pozitivní atmosféry v úvodu lekce přichází na řadu zjišťování informací o profilu našeho klienta či skupiny. Naší snahou je získat dostatečné množství informací, které nám záhy pomohou vystavět maximálně efektivní lekci. Navíc ve spolupráci s klienty samotnými. Pracujeme se dvěma typy analýzy, které se ovšem navzájem prolínají a doplňují.

Verbální analýza

Zjišťujeme informace o klientovi pomocí otázek, aktivního naslouchání a dialogu. Největšího významu nabývá verbální analýza na samém začátku lekce. Informace o osobním životě nezjišťujeme, spíše počkáme, dokud je s námi nezačnou klienti sdílet sami. Pokud necháme naše klienty hovořit o jejich zážitcích, touhách a cílech a pečlivě jim nasloucháme, stávají se oni sami spolutvůrci svého vlastního plánu výuky a objevování. Nejlepší učitelé se stávají partnery v procesu, ve kterém se studenti sami stávají vlastními učiteli.

Vizuální analýza

Analyzujeme kvalitu a úroveň lyžařských schopností a dovedností. V průběhu lekce se stává vizuální analýza motorem dalšího progresu a nabývá tedy na důležitosti. Během společného lyžování a procvičování naše klienty neustále sledujeme a snažíme se objevit nejdůležitější zdroje chybiček, které se potom snažíme odpovídajícím způsobem odstranit.

Již víme, s jakým cílem či představami náš klient či klienti přicházejí do naší lekce. Zároveň jsme během úvodní zahřívací jízdy vizuálně zhodnotili reálnou úroveň našich klientů. Máme tedy dost informací k tomu, abychom s klienty doslova VYJEDNALI CÍL, se kterým budou spokojeni a zároveň bude jeho naplnění reálné.

Tato zdánlivě nedůležitá část lekce mnohdy rozhoduje o tom, zda si získáme důvěru našich klientů, jejich zájem a motivaci lyžovat s námi a třeba přijít na další lekci. Cíle, se kterými naši klienti přicházejí do lekce, jsou mnohdy vzhledem k jejich aktuální lyžařské úrovni nereálné. Aby lekce dávala smysl, navrhujeme a vyjednáváme takové cíle lekce, se kterými budou stále naši klienti spokojeni a které budou zároveň odpovídat reálné úrovni našich klientů.

Po zjištění všech důležitých informací a vyjednání cílů následuje část „výuka“. Jedná se o stěžejní část lekce, která by nám měla zabrat nejvíce času.

Plánování lekce, prezentace informací a samotné lyžování se v průběhu samotné výuky prolínají a navzájem doplňují. Plánujeme, lyžujeme, hovoříme, lyžujeme, vysvětlujeme a zase plánujeme.

Aby lekce neztrácela tempo a spád, je potřeba plánovat následující kroky nejen na začátku lekce, ale i v jejím samotném průběhu. Pokud se nám podaří vtáhnout klienty do procesu plánování lekce, posílíme tím jejich důvěru k nám a nastavíme tak ideální podmínky pro její další průběh.

Co plyne z výše uvedené teorie? Lepší lyžování, zábava při lyžování, objevování střediska a terénu při lyžování, sdílení zážitků ve skupině podobně naladěných lidí. Právě z těchto a dalších podobných důvodů si naši klienti kupují své lekce.

Doteď jsme u klientů zjišťovali jejich cíle a představy, které jsme postupně nabourávali skrze různé taktiky, cvičení atp. Snažili jsme se vylepšit prvotní představy a úroveň dovedností tak, aby klienti poznali kvalitativní změnu a lyžovalo se jim lépe. Pokud to samozřejmě bylo jejich cílem. Aby ovšem ke kvalitativní změně vůbec došlo, je potřeba se za výukou ohlédnout a celý proces vyhodnotit. Je nutné projít s klienty reflexí.

Získané informace využíváme k vyhodnocení procesu výuky. Zjistíme, zda je potřeba se k něčemu případně vrátit, či zda můžeme jít v progresi dál směrem k cílům lekce.

Naše lekce se blíží ke konci a my už se podvědomě chystáme s klienty rozloučit. I když se nám lekce opravdu povedla, vše vyšlo přesně tak, jak jsme si naplánovali, není ještě o jejím konečném úspěchu rozhodnuto.

Jak už bylo uvedeno v předešlých kapitolách, každá výuka probíhá v závislosti na tom, jaké máme klienty. Každý z nich k nám přichází s jiným příběhem a profilem. Určitě už teď vnímáme, že kvůli různé skladbě lidí budou mít lekce úplně jiný průběh a nádech. Abychom lépe pochopili naše studenty a dokázali jim lépe porozumět, pojďme se společně podívat, co všechno z jejich strany ovlivňuje to, jak lekce probíhá.

Charakteristika, vlastnosti

Každý máme různé vlastnosti a to platí i pro naše studenty. Osobnost studenta ovlivňuje lekci, a aby ta probíhala co nejlépe, snažíme se každému studentovi porozumět. Čím lépe rozeznáme různé typy lidí, o to snadněji se nám s nimi bude komunikovat, zlepší se náš odhad jejich reakcí a můžeme se tak vyhnout nepříjemným situacím, které by mohly nastat.

Motorická (atletická) vybavenost

Je dobré mít na paměti, že lyžování se může naučit kdokoliv, pouze jednomu to trvá déle než druhému. Důležitým faktorem je motorická (atletická) vybavenost, tedy schopnost koordinovat pohyby a ovládat své tělo. Už když k nám klienti přicházejí, můžeme vidět rozdíly v chůzi a v postavení jejich těla. Po pár otázkách se dozvídáme, jestli se věnují nebo se v minulosti věnovali nějakému sportu, a právě to nám může napovědět, jak budeme se studentem v průběhu lekce pracovat.

Fyzická kondice a zdravotní stav

Lyžování je sport a jako takový vyžaduje nejenom dobrou techniku, ale i určitou fyzickou vybavenost. Naše tělo musí být schopno zvládat síly, které na nás při lyžování působí, a proto je výhodou být v dobré fyzické kondici. Fyzická kondice je ovlivněna věkem, momentálním zdravotním stavem, sportovní minulostí či zraněním v minulosti. Zjištěním fyzického stavu klienta lépe porozumíme např. tomu, proč mu některé pohyby nejdou dobře provést, a výuku se tomu budeme snažit uzpůsobit.

Motivace, očekávání a cíle

Každý z našich studentů si bere lekci z jiného důvodu. Setkáváme se tak s různými cíli našich klientů i s rozdílnými očekáváními toho, čeho chtějí dosáhnout. Někteří lidé jsou orientovaní na výsledek a chtějí co nejdříve sjet černou sjezdovku, byť jsou na lyžích poprvé. Jiní si chtějí zlepšit svou techniku a znovu si začít na lyžích věřit. Někteří nevědí, co od výuky očekávat, protože lekci dostali jako dárek k narozeninám. V každém případě musíme pracovat na úpravě motivací a cílů, které musíme dobře navázat na konkrétní lyžařské dovednosti.

Emoce

Emoce hrají velikou roli v tom, jak lekce probíhá. Můžeme se tak setkat s různým rozpoložením našeho studenta. Může mít radost, být v klidu a v pohodě, ale můžeme narazit i na znuděnost, nervozitu, strach či smutek, frustraci a hněv. Jako instruktoři se samozřejmě snažíme dělat vše pro to, aby naši studenti byli v dobrém rozpoložení. Musíme dobře odhadnout, v jakém rozpoložení se student nachází, abychom co nejlépe výuku nastavili a vybrali tak co nejvhodnější náplň výuky.

Je důležité vědět, že většina studentů se učí pomocí všech tří komunikačních kanálů, a ve skupinové výuce je proto nutné je všechny zapojit, abychom dosáhli co nejlepšího přenosu informací. Jestliže máme privátní výuku či malou skupinku, výuku se jim snažíme co nejvíce přizpůsobit. Na rozdělení studentů podle preference učebního stylu se podíváme hned vzápětí, ale nikoho asi nepřekvapí, že i zde platí to samé. Ve skupinové výuce kombinujeme a mixujeme přístupy ke všem typům studentů.

Nástroj je obvykle prostředek, který používáme k uskutečnění určité činnosti. V našem případě se jedná o prostředky, které používáme při samotné výuce lyžování. V následující části se tedy budeme zabývat základními metodami, postupy, styly a taktikami výuky, které by měly patřit do repertoáru každého instruktora lyžování. Budeme se tedy snažit odpovědět na zásadní otázku: „Jak na to?“

Aby byla výuka co možná nejefektivnější, je nezbytné učinit dobré rozhodnutí o tom, JAK, KDY, PROČ a CO je potřeba udělat. Tím, kdo o těchto věcech rozhoduje, může být jak učitel, tak sám klient. Přístup, který zvolíme, se odvíjí od profilu klienta, typu výuky či různých vnějších podmínek, které mohou ovlivnit bezpečnost a průběh lekce.

Způsob, kterým organizujeme a ovládáme skupinu v průběhu celé lekce, je velmi důležitým aspektem úspěšné a bezpečné výuky. Organizace skupiny nabývá na důležitosti v případě výuky větší skupinky, nebo ve ztížených podmínkách a při výuce dětí. Správná organizace skupiny během prezentace informací či při samotném lyžování je zároveň velmi funkčním výukovým nástrojem instruktora.

Organizace skupiny na rovině či po zastavení na svahu

Zásadními kritérii jsou BEZPEČNOST a vytvoření příjemné atmosféry ve skupině pro optimální prezentaci informací a vzájemnou komunikaci. Následující schéma zachycuje základní typy organizace skupiny vhodné pro prezentaci informací.

Ovládání skupiny při lyžování a procvičování

Před jízdou je potřeba zvážit, jakým způsobem se bude skupina po svahu pohybovat. Vždy záleží na zadání a cíli, který se snažíme naplnit. Vždy je potřeba klientům vysvětlit, jakým způsobem bude náš pohyb po sjezdovce zorganizován.

Další z výukových nástrojů, kterým může instruktor lyžování disponovat, je volba optimálního výukového postupu. Volba správného postupu může být mnohdy velmi efektivním prostředkem výuky. Volba neoptimálního postupu může naopak proces výuky zpomalit a dále cestu směrem ke stanovenému cíli spíše zkomplikovat.

Volba optimální výukové metody je vždy zcela odvislá od profilu klienta, se kterým pracujeme. Jak již z části věnované profilu klienta víme, každý klient je originál. Právě proto by každá lekce měla být svým způsobem jedinečná, přizpůsobená našim klientům. Správný mix metod a postupů je potom základní ingrediencí úspěšné výuky, ve které je v centru všeho dění náš klient.

Výuku lyžování můžeme chápat jako neustálou interakci mezi instruktorem a klientem. To, jakou podobu může tato interakce mezi instruktorem a klientem mít, jaké nástroje a postupy může instruktor při výuce použít, můžeme najít v následujícím přehledu.

ŘÍZENÍ

Role instruktora: Instruktor rozhoduje o tom, KDY, KDE, CO a JAK se bude dělat. Klient plní zadání instruktora.

VEDENÍ

Role instruktora: Instruktor rozhoduje vždy ve spolupráci s klientem, který se stává spolutvůrcem své vlastní výuky.

SAMOŘÍZENÍ

Role instruktora: Instruktor se dostává do role průvodce a facilitátora, který pracuje s představami klienta, účelně je nabourává a pomáhá tak klientovi, aby sám pochopil a vytvořil si novou, lepší představu o daném problému.

Výukový koncept APUL je založen na modelu, který by se dal charakterizovat jako interakce mezi klientem a instruktorem lyžování. Ten má ve vzájemné interakci za úkol přizpůsobit a nastavit výukové nástroje, kterými disponuje tak, aby co nejvíce vyhovovaly profilu a preferencím klienta. Cílem není perfekcionismus a strojená výuka podle sebelepšího manuálu, ale spíše přirozená výuka, založená na jednotlivých pilířích výukového konceptu APUL se snahou o jednoduchost, flexibilní řešení situací a pozitivní přístup. Správné nadávkování metod, postupů a celkového přístupu na skupinu či jednotlivce je tou nejdůležitější ingrediencí moderní výuky v pojetí APUL.